Aktuality

Plánované škrty ve financování kultury se mohou výrazně promítnout do fungování celého sektoru – od omezení programové nabídky až po zhoršení dostupnosti kulturních služeb pro veřejnost. Situací se bude zabývat tripartita pro oblast kultury, která se sejde 7. dubna 2026 na Ministerstvu kultury.

Jednání se zaměří na dopady státního rozpočtu na rok 2026, postavení zaměstnanců v kultuře a legislativní plány ministerstva. Diskutovat se bude také o dlouhodobé stabilitě financování sektoru.

Zástupci kulturních institucí upozorňují, že bez konkrétních opatření hrozí omezení kulturní nabídky i kvality služeb. Kultura přitom podle nich představuje důležitý veřejný statek, který má zásadní vliv na kvalitu života společnosti a vyžaduje stabilní a předvídatelné financování.

TZ zde:ZDE

Unie zaměstnavatelských svazů ČR (UZS ČR) vyjadřuje zásadní znepokojení nad návrhem státního rozpočtu na rok 2026, konkrétně nad kapitolou Ministerstva kultury. Navržené škrty v řadě dotačních programů v rozsahu vyšších desítek procent mohou mít dlouhodobé a obtížně napravitelné dopady na celý kulturní sektor.

Omezení financování se týká zejména péče o národní kulturní dědictví, podpory živého umění, činnosti muzeí a galerií, veřejných knihovnických služeb i obnovy kulturních památek. UZS ČR zároveň upozorňuje na rozpor mezi snížením prostředků pro příspěvkové organizace a rozhodnutím vlády zvýšit od 1. dubna 2026 platové tarify zaměstnanců v kultuře o 9 %. Bez odpovídající úpravy rozpočtu hrozí omezení služeb a programů kulturních institucí.

Podle UZS ČR je návrh v rozporu s programovým prohlášením vlády, které deklaruje podporu kultury jako významné součásti veřejného života a národní identity. Organizace proto vyzývá vládu i Poslaneckou sněmovnu k přehodnocení návrhu a k zajištění stabilního a předvídatelného financování kultury.

Zástupci profesních asociací upozorňují například na ohrožení podpory české literatury a hostování na Mezinárodním knižním veletrhu ve Frankfurtu, výrazné omezení prostředků pro nezávislé divadlo, hudbu a festivaly, ale i na dlouhodobě podfinancované muzejnictví a galerijní sektor. Navržené škrty by podle nich vedly ke zrušení části projektů, omezení dostupnosti kultury v regionech i k dalšímu zhoršení pracovních podmínek v oboru.

Celá tisková zpráva je k dispozici ZDE .

Unie zaměstnavatelských svazů ČR kritizuje návrh rozpočtu 2026 pro kulturu

Unie zaměstnavatelských svazů ČR vyjadřuje znepokojení nad navrhovaným státním rozpočtem na rok 2026, konkrétně u kapitoly Ministerstva kultury. Meziroční snížení prostředků u řady dotačních programů a příspěvkových organizací je podle Unie zásadní a může ohrozit péči o kulturní dědictví, podporu živého umění i fungování knihoven a muzeí.

Stanovisko upozorňuje také na nesoulad navrhovaných škrtů se zvýšením platů zaměstnanců kultury. V zájmu české kultury Unie vyzývá k přehodnocení návrhu.

Celé stanovisko naleznete ZDE .

Gender pay gap (GPG) je často zmiňovaným tématem v médiích a politice. Veřejným tajemstvím je, že jedním z cílů směrnice o transparentním odměňování je snížení rozdílů mezi odměňováním žen a mužů. Překvapivě však data z českých firem ukazují, že rozdíl v odměňování žen a mužů za stejnou práci činí pouze 3,4 %, což je v rámci statistické chyby a prakticky znamená rovné odměňování na pozicích.

Skutečná nerovnost se ukazuje spíše strukturálně – ženy častěji pracují v hůře placených sektorech. Řešení nespočívá v drahých směrnicích a povinných reportech, ale v podpoře vyššího zastoupení žen ve vedoucích a lépe placených pozicích.

Celý článek ředitele UZS ČR Víta Jáska si můžete přečíst ZDE .

Průzkum mezi téměř 200 firmami ukázal, že 99 % zaměstnavatelů považuje zdravotní benefity za klíčové a více než 70 % plánuje investice do zdraví navýšit. Firmy přispívají například na očkování, vitamíny, rehabilitace či psychologickou podporu. Téměř 90 % zaměstnavatelů chce, aby možnost poskytovat benefity místo části mzdy zůstala zachována, a více než 95 % podporuje daňové zvýhodnění těchto benefitů.

Celá TZ ZDE
Vyhodnocení sociologického šetření na téma poskytování zdravotních benefitů ZDE

My, jako UZS ČR, zástupci českých zaměstnavatelských asociací, odmítáme navrhovanou směrnici EU o práci na dálku a právu na odpojení, protože by mohla zvýšit provozní zátěž, snížit flexibilitu a uložit zaměstnavatelům napříč odvětvími nepřiměřené právní a finanční závazky. UZS ČR rozhodně považuje tuto směrnici za významný krok zpět, který by ještě více prohloubil ztrátu konkurenceschopnosti EU.

Celé stanovisko: ZDE

Podle průzkumu KB Penzijní společnosti, Unie zaměstnavatelských svazů ČR a Svazu personalistů ČR nabízí 80 % českých firem svým zaměstnancům příspěvek na penzijní spoření, nejčastěji ve výši 500–1 000 Kč měsíčně. Tento benefit ale v praxi čerpá pouze 60 % zaměstnanců, přičemž u čtvrtiny firem je účast dokonce pod 40 %.

Data ukazují, že vyšší příspěvek výrazně motivuje zaměstnance ke spoření. Například Komerční banka přispívá 3 % ze mzdy a benefit využívá 86 % jejích zaměstnanců. Ve společnosti Cemex ČR je účast stoprocentní.

Příspěvek zaměstnavatele je daňově výhodný – do výše 50 000 Kč ročně je osvobozen od odvodů. Průzkum zároveň ukázal, že 86 % firem by bylo ochotno příspěvky navýšit, pokud by byl ze strany zaměstnanců větší zájem.

Podle KB Penzijní společnosti je právě zapojení firem jedním z klíčových nástrojů, jak zvyšovat finanční zabezpečení občanů na důchod.

celá TZ: ZDE

Vyhodnocení sociologického šetření :ZDE

Dne 1. července 2025 nabývají účinnosti zákon č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování, a zákon č. 169/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o regulaci lobbování.

Zákony definují pojmy lobbování, lobbista a lobbovaný tak, aby dopadaly na okruh osob, které reálně ovlivňují přípravu, projednávání nebo schvalování právních předpisů, mezinárodních smluv, opatření obecné povahy či koncepčních dokumentů na centrální úrovni.

Lobbista bude povinen svůj záměr soustavně lobbovat předem ohlásit Ministerstvu spravedlnosti, které jej následně zapíše do Registru lobbování (dále také „registr“). Tím lobbista získá oprávnění lobbovat. Posléze bude mít lobbista povinnost do registru každých 6 měsíců vkládat prohlášení o lobbistických kontaktech a identifikovat jejich aktéry.

Ze strany lobbovaných budou informace o lobbistických kontaktech zaznamenávány v důvodové zprávě k návrhu právního předpisu, případně v pozměňovacích návrzích nebo zápisech z jednání výborů Poslanecké sněmovny či Senátu.

Průvodní dopis: ZDE 

Uživatelská příručka: ZDE

Metodika: ZDE

Nový zákon o regulaci lobbování, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů a nabývá účinnosti dne 1. července 2025, přináší zásadní změny v oblasti transparentnosti legislativního procesu. Tento materiál poskytuje srozumitelný přehled klíčových pravidel, která se týkají všech, kdo komunikují s politickými představiteli či úředníky ve věcech přípravy právních předpisů a dalších rozhodovacích procesů na celostátní úrovni. Cílem právní úpravy je zvýšení důvěryhodnosti a otevřenosti legislativního prostředí při současném zachování prostoru pro legitimní prosazování zájmů.

Shrnutí: ZDE

Ministerstvo zdravotnictví pokračuje v realizaci kroků ke snížení administrativní zátěže a byrokracie, které usnadní život nejen podnikatelům a zaměstnavatelům, ale i široké veřejnosti. Ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a Unií zaměstnavatelských svazů ČR byla připravena a přijata řada opatření, která přispívají k efektivnějšímu fungování zdravotního systému a podpoře podnikatelského prostředí

celá TZ: ZDE 

záznam z tiskové konference:ZDE